No, děcka neuvěříte, kočky mají svou kavárnu. Já miluji kočky, a tak mi nedalo, abych se nepodíval, jak ty čičiny vaří kafe! Přemluvil jsem rodiče, nastartoval rudou lokomotivu (tak říkám našemu autu Peugeot partner) a vyrazili do éteru, mezi kočky. Táta jako dobrý stopař kavárnu 2x minul, a tak má chuť navštívit kočičí kavárnu gradovala, ustál jsem své neskutečné nadšení (vydýchal to i táta) a nakonec jsme na místo dorazili. Vklouzli jsme do kavárny potichu jako kočky a uvelebili se na pěkné sedačce a čekali. No dlouho jsme nemuseli :), protože tyhle čičiny začaly hned o nás jevit zájem. Abych nekecal, tak kafe nám uvařila baristka a kočky nám dělaly společnost. Pomalu jsme se seznamovali, až z nás byli docela dobří kamarádi. Moc jsem si to užil. Moc se těším, že je opět navštívím. Jen si musím víc dávat pozor, ať mi zase nesnědí dortík, jsou to mlsavé potvůrky.

S láskou Jony.

Kočičky mají svojí kavárnu, no pecka:)